Tempe(h) - indonéský sójový sýr

Tempe(h) - indonéský sójový sýr

Stejně jako tofu patří tempeh k tradičním výrobků Dálného východu, například je tradičním indonéským jídlem. Na výrobu tempehu se přišlo zajímavým způsobem a to tak, že lidé si uchovávali a balili sójové boby do listu podobného našemu lopuchu. Najednou se zjistilo, že sójové boby jsou prorostlé určitou plísní. Intuitivně poznali, že tato plíseň bude blahodárně přispívat výživě člověka. Měli odvahu. Udělali kuličky z uvařených sójových bobů, zamotali je do listu a nechali na nejteplejším místě svého obydlí. To byly prvopočátky výroby tempehu. Později to dělali tak, že měli speciální přístřešek se slámou a sláma podporovala proces zrání plísně nebo zase někde používali dostupnější banánové listy. Tempeh musí mít při výrobě dostatek vzduchu, což právě sláma umožňuje.
Tempeh je zajímavý tím, že obsahuje všechny vitamíny řady B, včetně vitamínu B12. Vitamín B12 je produktem toho, jak ušlechtilá plíseň dýchá. Je to stejné jako u plísňových sýrů. Čím víc proroste plísní a povrch je bělejší, tím je v tempehu více B12.
Při kuchyňské přípravě může být tempeh marinován, po nakrájení smažen, nebo se přidává jako koření do polévek, špaget a hlavních chodů apod.
Tempeh můžeme zařadit pro výživu malých dětí, dospělých, nemocných či dříve narozených, a také u vrcholových sportovců.
Tempeh máme skladovat při teplotě od 1°C do 4°C, doporučuji však co nejdříve (do 2 dnů) tepelně upravit a konzumovat. Při uchovávání bílého tempehu je důležité, aby neležely plátky na sobě, ale byly uloženy vertikálně, protože u horizontálního uložení vzniká větší tlak. Čím větší je tlak během skladování, tím víc se ztrácí plíseň a vitamín B12. Bílý tempeh se nepoužívá za studena, musí být tepelně upravený. Smažený či uzený tempeh je vhodný pro použití za studena i za tepla (velmi dobrý je například ohřátý v páře).