Bad

Špatný...

Nad démony jsem zvítězila. Ale ještě mě čekala jedna bitva. Tak nějak jsem v tom boji sama se sebou pozapomněla na ty ostatní. Na všechny kolem sebe. A to se mi teď vrátilo. Jsem zlá. Jsem sobecká. Jsem k ničemu. Jsem špatná. Myslím jen na sebe... To jsem slýchala ze všech stran a málem jsem tomu sama začala věřit.

                Ano! Jsem špatná! Jsem zlá! Tak pojďte! Pojďte mi to říct do očí! Bojovnost ve mně narůstala každým dnem. Čím víc na mě doráželi, tím víc jsem zvedala hlavu. Ano! Jsem špatná! Tak to jdem změnit! Pojďte! Začneme vytvářet lepší místo na zemi! Pojďte to změnit! Jen tím, že mě napadnete a budete mě říkat, co smím a co ne, se nic nezmění! Naše mysl přece nemá hranice! Stála jsem čato večer venku a nabíjela se mrkáním hvězd. Ty mi říkaly: Nevzdávej se! Nevzdávej to! Jsme s tebou!

                A tak jsem bojovala. Dávala jsem všem za pravdu. Ano, jsem špatná. Jsem k ničemu! Jen si to užijte! Ale já se nedám. Už vím, že m ůžuzvítězit! A moje zbraň? LÁSKA. Začala jsem ji rozdávat na všechny strany. Když mě bili, oplácela jsem pohlazením. Když na mne křičeli, oplácela jsem tichým úsměvem.  Když do mě strkali, uhýbala jsem. I když nic nechtěli, i když jsem jim nic nenabízela, měli pocit, že jim něco dávám... Byli z toho rozpačití. A postupně jsem jednoho po druhém odzbrojila. Křik ustával. Místo něho jsem vídala často nevěřícné kroutění hlavou. Ruka často zůstala viset ve vzduchu, nedopadla. Bezbranného přece nejde bít... A já se jen tiše usmívala... Láska je mocná zbraň. A já objevila její sílu.

                Láska je mocná. Je nejmocnější. Vždycky a nad vším vítězí. A nemá žádné hranice. Hledejme lásku, přátelé! Hledejme ji v sobě. Chvíli jen sami v sobě, ve svém nitru, ve svém srdíčku. A pak, až ji nalezneme v sobě, můžeme ji štědře rozdávat druhým. Láska je zázračná. Popírá všechny naše zemské zákony... Čím víc lásky rozdáš, tím víc se jí k tobě vrátí. Neubývá. Naopak. Roste. V tom je její síla. Její nekonečnost. Její hloubka...

                Pořád jsem slyšela, že jsem špatná. Že jsem zlá. Teď už vím, že to není pravda. Jen nevěděli jak mi říct, že jsem JINÁ! Už nehraji s nimi jejich hru. Hraji svou vlastní. A vyhrávám. A oni to vědí.  A mnozí urputně bojují dál. A nechtějí připustit, že tuhle bitvu nemůžou vyhrát. Přesto se nevzdávají... já jen trpělivě vyčkávám. A někteří se přidávají na mou stranu. Už nebojují. Jdou se mnou. Zjistili, že láska je nejmocnější zbraň na Zemi, ve vesmíru.

                Láska ani sny nemají hranice. Proto vítězí.

                Děkuji, Michaeli. Děkuji za to, že jsem měla příležitost to zjistit. Přijít na to. Objevit tuhle velikou pravdu. A mnozí ji objevují se mnou. Ale těch druhých je pořád víc. Pro ně jsem špatná. Zlá. Jiná. Ale to nevadí. Mám čas, trpělivost a LÁSKU...